TAVERNA

Státní zámek Jánský vrch

---

Historie zámku Jánský Vrch, jediného zpřístupněného památkového objektu jesenického okresu, započala snad již v 2. polovině 13.století, kdy byl postaven na strategicky výhodném místě nad javornickým sídlištěm hrad. Písemnou zmínkou je hrad Javorník poprvé zmiňován roku 1307, jako majetek svidnických knížat. Svidničtí hrad odstoupili roku 1348 vratislavskému biskupovi Přeclavovi z Pogarel. Od těch dob byl hrad i okolí, až na několik menších přestávek, součástí rozsáhlého území, které náleželo biskupství ve Vratislavi (polsky - Wroclaw, německy - Breslau).

V průběhu 15.století byl hrad značně poškozen. A to nejen husitskými válkami, ale především nešťastným zásahem samotného biskupství, které nechalo pobořit jeho obranný systém, aby se hrad nemohl stát oporou případného dalšího nepřítele. Velká obnova a přestavba objektu, která probíhala na konci 15.století, započala až za biskupa Jana Rotha. Pozdně gotická etapa výstavby byla ukončena roku 1509 Rothovým následovníkem - biskupem Janem Thurzou. V průběhu těchto úprav byl také změněn název objektu na počest patrona vratislavských biskupů Jana Křtitele na Jánský Vrch. Kamenné reliéfní desky, dokládající tuto etapu vývoje stavby a její přejmenování, se dodnes nacházejí na zámeckých zdech. K definitivní přestavbě původního hradu, později sídla s pohodlnějším pozdně renesančním palácem na barokní zámek, došlo za episkopátu biskupa Filipa Gotharda Schaffgotsche (1716 - 1795).
Více informací na: www.janskyvrch.cz.

Zřícenina hradu Rychleby (Reichenštejn)

---

Rychleby (420m) - nedaleko městečka Javorník, na skále nad kaňonovitou částí Račího údolí, ukrytý mezi stromy, můžeme nalézt zbytky hradu, kterému se zvyklo říkat Rychleby. Původní název není znám. Své pozdější jméno Rychleby tento hrad, nebo spíše až jeho zřícenina, předal také celému pohoří - Rychlebské hory (v němčině Reichenstein Gebirge - název hradu Reichenstein = doslovný překlad říšský kámen). Asi 1 km východně přes Račí údolí stával v stejné době další strážný hrad, známý jako Pustý zámek - viz. heslo. V současné době je zřícenina hradu Rychleby součástí turistické stezky, která sem vede přes překrásné Čertovy kazatelny či přes Račí údolí z nedalekého malebného městečka Javorníku. Přímo ze zámeckého parku na Jánského Vrchu si můžeme udělat velice příjemnou procházku do hlubin divukrásného Račího údolí a ve stínu hradních zřícenin se zasnít nad jejich minulostí.

Podobně jako původní název hradu, tak i historie Rychlebů je téměř neznámá. Nedochovaly se žádné písemné prameny, které by nám prozradily něco o osudech tohoto ne zrovna malého hradu.
Více informací na: www.jeseniky.net.

Rozhledna na Borůvkové hoře

---

Nová 25 metrů vysoká vyhlídková věž bude otevřena v průběhu září - října 2006 na Borůvkové hoře nedaleko Javorníka na Jesenicku. Městu Javorník se po pětiletém úsilí podařilo získat prostředky na stavbu rozhledny na Borůvkové hoře a navázat tak na tradici lázeňské rozhledny na Borůvkové hoře (898 m), která se začala psát v 70. letech 19. století. Po administrativní přípravě, která spočívala mimo jiné ve zpracování projektové dokumentace, vyřízení stavebního povolení, neúspěšné žádosti o dotaci z programu SAPARD, se podařilo získat dotaci z programu příhraniční spolupráce INTERREG IIIA ČR – Polsko. Na hoře již v minulosti dvě dřevěné rozhledny stály, ale nikdy nevydržely déle než deset let. Nová věž proto bude mít kovovou konstrukci, obloženou dřevem. Pod rozhlednou vznikne přístřešek pro turisty pro případ nepříznivého počasí. V současné době stojí již kovová konstrukce rozhledny a jsou vybetonovány základy přístřešku pro turisty. Rozhledna umožní výhled mimo jiné na Otmuchowské a Nyské jezero, Londek Zdroj na polské straně a na Šerák, Praděd, Smrk, Kralický Sněžník na straně české.
Více informací na: www.ejeseniky.com.

Nýznerovské vodopády

---

Vodopády Stříbrného potoka, též Nýznerovské vodopády leží na území obce Horní Skorošice na 12 hektarech. Jde o kaňonovitou soutěsku se skalními prahy vytvářejícími několik vodopádů a kaskád. Vodopády se nacházejí 2 km jihozápadně od Nýznerova a 5 km západně od Žulové.

Vodopády tvoří soustava kaskád a peřejí v romantické soutěsce nad ústím Bučínského potoka, s celkovou výškou 14 metrů. Nejvyšší stupně jsou 3 metry vysoké. Vznikly na prahu, tvořeném odolnější horninou - žílou amfibolického gabra. Díky poměrně vysokému průtoku jsou Nýznerovské vodopády nadmíru působivým přírodním jevem. Přístup k hornímu stupni je opatřen schody. Od roku 1968 je zde vyhlášen Chráněný přírodní výtvor Vodopády Stříbrného potoka. Nejsnadnější přístup je po lesní silničce z Nýznerova, která je přístupná jen pro pěší.
Více informací na: www.jeseniky.net.