TAVERNA

Státní zámek Jánský vrch

---

Historia zamku Jánský Vrch (Wzgórze Jana), jedynego udostępnionego do zwiedzania obiektu historycznego na terenie powiatu Jesenik, sięga aż drugiej połowy XIII w., kiedy w miejscu o strategicznym znaczeniu nad osadą Javornik zbudowano zamek. Pierwsza wzmianka na piśmie o tutejszym zamku pochodzi z 1307 r., należał on wówczas do książąt świdnickich. W 1348 r. książęta ci odstąpili zamek biskupowi wrocławskiemu Przecławowi z Pogarel. Od tego czasu zamek i okolica, z wyjątkiem kilku przerw, należały do rozległych dóbr wrocławskich biskupów (siedzibą biskupstwa był Wrocław, niemiecka nazwa Breslau).

W XV w. zamek został poważnie uszkodzony, nie tylko w wyniku wojen husyckich, ale również wskutek niefortunnej decyzji biskupstwa, które nakazało zburzyć mury obronne zamku, aby w razie jego zdobycia nie mógł stać się punktem oporu kolejnego wroga. Wielkie prace renowacyjne oraz przebudowa obiektu rozpoczęły się pod koniec XV w. za czasów biskupa Jana Rotha. Późnogotycki etap przebudowy został zakończony w 1509 r. przez następcę Rotha - biskupa Jana Thurzę. W trakcie tych prac - na cześć patrona wrocławskich biskupów Jana Chrzciciela - zmieniono również nazwę obiektu na Jánský Vrch [Wzgórze Jana]. Rzeźbione kamienne płyty, pochodzące z tego etapu budowy oraz świadczące o zmianie nazwy, do dziś znajdują się na ścianach zamku. Do definitywnej przebudowy pierwotnego zamku, później biskupiej siedziby w wygodniejszym późno renesansowym stylu, na barokowy pałac - doszło za episkopatu biskupa Filipa Gotharda Schaffgotscha (1716 - 1795).
Więcej informacji na: www.janskyvrch.cz.

Zřícenina hradu Rychleby (Reichenštejn)

---

Rychleby (420m) - nedaleko městečka Javorník, na skále nad kaňonovitou částí Račího údolí, ukrytý mezi stromy, můžeme nalézt zbytky hradu, kterému se zvyklo říkat Rychleby. Původní název není znám. Své pozdější jméno Rychleby tento hrad, nebo spíše až jeho zřícenina, předal také celému pohoří - Rychlebské hory (v němčině Reichenstein Gebirge - název hradu Reichenstein = doslovný překlad říšský kámen). Asi 1 km východně přes Račí údolí stával v stejné době další strážný hrad, známý jako Pustý zámek - viz. heslo. V současné době je zřícenina hradu Rychleby součástí turistické stezky, která sem vede přes překrásné Čertovy kazatelny či přes Račí údolí z nedalekého malebného městečka Javorníku. Přímo ze zámeckého parku na Jánského Vrchu si můžeme udělat velice příjemnou procházku do hlubin divukrásného Račího údolí a ve stínu hradních zřícenin se zasnít nad jejich minulostí.

Podobně jako původní název hradu, tak i historie Rychlebů je téměř neznámá. Nedochovaly se žádné písemné prameny, které by nám prozradily něco o osudech tohoto ne zrovna malého hradu.
Więcej informacji na: www.jeseniky.net.

Rozhledna na Borůvkové hoře

---

Nová 25 metrů vysoká vyhlídková věž bude otevřena v průběhu září - října 2006 na Borůvkové hoře nedaleko Javorníka na Jesenicku. Městu Javorník se po pětiletém úsilí podařilo získat prostředky na stavbu rozhledny na Borůvkové hoře a navázat tak na tradici lázeňské rozhledny na Borůvkové hoře (898 m), která se začala psát v 70. letech 19. století. Po administrativní přípravě, která spočívala mimo jiné ve zpracování projektové dokumentace, vyřízení stavebního povolení, neúspěšné žádosti o dotaci z programu SAPARD, se podařilo získat dotaci z programu příhraniční spolupráce INTERREG IIIA ČR – Polsko. Na hoře již v minulosti dvě dřevěné rozhledny stály, ale nikdy nevydržely déle než deset let. Nová věž proto bude mít kovovou konstrukci, obloženou dřevem. Pod rozhlednou vznikne přístřešek pro turisty pro případ nepříznivého počasí. V současné době stojí již kovová konstrukce rozhledny a jsou vybetonovány základy přístřešku pro turisty. Rozhledna umožní výhled mimo jiné na Otmuchowské a Nyské jezero, Londek Zdroj na polské straně a na Šerák, Praděd, Smrk, Kralický Sněžník na straně české.
Więcej informacji na: www.ejeseniky.com.

Nýznerovské vodopády

---

Vodopády Stříbrného potoka, též Nýznerovské vodopády leží na území obce Horní Skorošice na 12 hektarech. Jde o kaňonovitou soutěsku se skalními prahy vytvářejícími několik vodopádů a kaskád. Vodopády se nacházejí 2 km jihozápadně od Nýznerova a 5 km západně od Žulové.

Vodopády tvoří soustava kaskád a peřejí v romantické soutěsce nad ústím Bučínského potoka, s celkovou výškou 14 metrů. Nejvyšší stupně jsou 3 metry vysoké. Vznikly na prahu, tvořeném odolnější horninou - žílou amfibolického gabra. Díky poměrně vysokému průtoku jsou Nýznerovské vodopády nadmíru působivým přírodním jevem. Přístup k hornímu stupni je opatřen schody. Od roku 1968 je zde vyhlášen Chráněný přírodní výtvor Vodopády Stříbrného potoka. Nejsnadnější přístup je po lesní silničce z Nýznerova, která je přístupná jen pro pěší.
Więcej informacji na: www.jeseniky.net.